Pavel, vězeň Krista Ježíše, a bratr Timoteus, našim milovaným maličkým v Kunčicích: Milost Vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista!
Sami vidíte, že můj příchod k Vám, mi nebyl dán. Nebyl jsem u Vás tělem, ale duší jsem byl u Vás o to usilovněji.. Ve dne v noci vroucně prosím, abych Vás mohl spatřit.
Není nutné psát Vám něco o sobě a mém údělu. Rád bych bratři a sestry, abyste věděli, že to, co mě potkalo, je spíše ku prospěchu, takže po celém soudu i všude jinde je známo, že jsem vězněn pro Krista. Modlete se však za mě. Zazní povel, hlas archanděla a zvuk polnice … a ti, kteří byli spoutáni, budou opět svobodně mluvit a šířit Boží evangelium. Proto se navzájem povzbuzujte a buďte jeden druhému oporou, jak to již činíte.
I zítřejší den vám připomene a ukáže, jak je moudré a spasitelné být pevni ve víře v Krista.
Žijte mezi sebou v pokoji. Hleďte, aby nikdo neoplácel zlým za zlé, ale vždycky usilujte o dobré mezi sebou a vůči všem. Stále se radujte, v modlitbách neustávejte. Dobrého se držte a zlého se chraňte. Bratři a sestry, modlete se i Vy za nás!
Pozdrav mou, Pavlovou rukou. Pamatujte na to, že jsem v poutech. Milost s Vámi!
Váš Pavel