baner pod záhlavím

Výchovný poradce

Výchovný poradce
V naší škole se vzdělávají žáci se širokou škálou speciálních potřeb. Snažíme se zachytit vývojové poruchy u žáků co nejdříve, a proto úzce spolupracujeme s PPP v Novém Jičíně, SPC v Novém Jičíně a s SPC v Ostravě.
PPP Nový Jičín vyšetřuje a eviduje děti se specifickými poruchami učení. SPC Nový Jičín má na starosti děti s tělesným postižením a děti s mentální retardací. Ostravské SPC se zaměřuje na děti s poruchami řeči a autistické děti.
Domníváte-li se, že s Vaším dítětem není něco v pořádku, neváhejte se ihned obrátit na třídního učitele, případně pana ředitele nebo výchovného poradce. Společnými silami jistě najdeme uspokojivé řešení vzniklé situace.

RNDr. Ivana Kociánová, výchovná poradkyně na ZŠ sv. Zdislavy Kopřivnice

Konzultační hodiny VP pro rodiče: pondělí 14:00 – 15:00
e-mail: ivana.kocianova (zavináč) zdislava.net
tel. číslo: 556 821 457, mob.: 731 604 032


Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Na základě doporučení školského poradenského zařízení mohou rodiče žáka písemně požádat ředitele školy o rozhodnutí ke vzdělávání žáka podle individuálního vzdělávacího plánu (IVP). IVP vypracují učitelé předmětů, ve kterých má být žák dle IVP vzděláván. IVP je možno v průběhu školního roku měnit a upravovat podle potřeb dítěte.

V případě, že IVP je vypracován pro předmět speciální pedagogická péče (jedná se o hodiny náprav), doporučujeme rodičům, aby úzce spolupracovali s pedagogem, který nápravy vede.

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami upravuje zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (§16, §40 a §48) a vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.

Prvotní diagnostiku vzdělávacích problémů provádí třídní učitelka. Tato diagnostika by měla být velmi včasná, s preventivním charakterem. Diagnostiku bezprostředně provází vhodná intervence v rámci výuky a spolupráce s rodiči. Pokud tato pomoc po určité době nepřináší výsledky, učitel konzultuje problémy i dosavadní postupy s výchovným poradcem, ostatními vyučujícími. Pokud se žákovi přes veškerou snahu nedaří, po dohodě s rodiči vypracuje škola žádost o vyšetření v poradenském zařízení (v PPP, příp. v SPC). V případě ukončení platnosti zprávy z vyšetření v PPP či SPC po dohodě s rodiči opět škola vypracuje žádost o kontrolní vyšetření.

Nejčastější důvody, jejichž přítomnost u dětí mnohdy vede k individuální integraci a vyžaduje speciální pedagogickou péči, případně je vypracován individuální vzdělávací plán (v některých případech i přítomnost asistenta pedagoga).

Tělesné nebo smyslové postižení – závisí na rozsahu postižení, případně jeho kombinace s další specifickou poruchou učení, případně poruchou chování.

Dyslexie - specifická porucha čtení, projevující se v některých případech již v úplných počátcích čtení při rozpoznání a zapamatování si jednotlivých písmen, zvláště pak v rozlišování písmen tvarově podobných (b-d, s-z-, t-j). Problémem může být i rozlišení zvukově podobných hlásek (a-e-o, b-p). Obtíže nastanou při spojování hlásek ve slabiku a posléze souvislé čtení slov, související s oslabením v oblasti spolupráce mozkových hemisfér i souvislosti s očními pohyby. Obtíže takto postižených dětí se promítají do rychlosti čtení, správnosti čtení a porozumění čtenému textu.

Dysgrafie – specifická porucha psaní. Postihuje zejména schopnost napodobit tvar písmen a řazení písmen. Dítě si nepamatuje tvary písmen, opět zaměňuje tvarově podobná písmena, písmo je neuspořádané, těžkopádné, neobratné. Žáci postižení touto poruchou se dlouho nemohou naučit dodržení liniatury, výšky písma. Píší pomalu, namáhavě, často u nich zjišťujeme chybné držení psacího náčiní. Přílišné soustředění na grafickou stránku písemného projevu často způsobuje neschopnost soustředit se na pravopisné jevy.

Dysortografie – specifická porucha pravopisu znemožňuje dítěti zapsání všech písmen ve správném pořadí včetně délek, měkkosti. Tato porucha často souvisí s dyslexií a dysgrafií. Její obraz se během vývoje dítěte mění. V počátcích školní docházky (v 1. - 3. ročníku) se vyskytuje velké množství tzv. dysortografických chyb: vynechávky, záměny písmen, zkomoleniny, nesprávně umístěné nebo vynechané vyznačení délek samohlásek, chyby v měkčení. Postupně a při kvalitní péči dělá dítě těchto chyb méně, ale na správné napsání potřebuje více času. V časově limitovaných úkolech se dysortografické chyby znovu objevují, přibývají chyby pravopisné i v jevech, které si dítě osvojilo a umí je ústně bez obtíží a správně zdůvodnit. Proto je tak důležité poskytnout těmto žákům možnost ústního zkoušení i práci bez časového tlaku.

Dyskalkulie – specifická porucha matematických schopností s pestrými příznaky. Podle převažujících příznaků ji můžeme členit na několik typů, např:
- verbální dyskalkulie – dítě má problémy při označování množství a počtu předmětů, operačních znaků, matematických úkonů
- lexická dyskalkulie – neschopnost číst matematické symboly
- operační dyskalkulie – porucha schopnosti provádět matematické operace, sčítat, odčítat, násobit, dělit
- ideognostická dyskalkulie – porucha v oblasti pojmové činnosti, především v chápání matematických pojmů a vztahů mezi nimi.

Vývojová dysfázie- jedná se o poruchu řeči, která je způsobena omezenou (nekoordinovanou, limitovanou, dysfunkční) činností mozku, zejména těch částí, které pomáhají koordinovat a řídit řečové dovednosti. Příčinu odborníci většinou hledají v období těhotenství, spojují ji s průběhem porodu či v raném vývoji dítěte. Ne vždy se podaří příčinu správně odhalit a pojmenovat. Závažnost dysfázie spočívá v tom, že ve velmi důležitém období vývoje dítěte ovlivňuje také vývoj myšlení a oslabuje či jinak opožďuje jiné oblasti ( pohybové dovednosti, kreslení, prostorovou orientaci, paměť aj.).

Poruchy chování – LMD, ADHD, ADD LMD – lehká mozková dysfunkce, specifická porucha chování, odchylky funkce centrální nervové soustavy. V současné době se používají dvě označení: ADHD – syndrom poruchy pozornosti spojený s hyperaktivitou (neklidné dítě) a ADD – syndrom poruchy pozornosti bez hyperaktivity (pomalé, těžkopádné, utlumené až apatické dítě). Často jde o děti s průměrnou až nadprůměrnou inteligencí, které kromě poruchy chování trpí velmi často i poruchami učení.

Autismus - jde o vrozenou celoživotní poruchu, která se vyznačuje poškozením některých mozkových funkcí. To způsobí, že dítě není schopné správně vyhodnotit informace, které k němu zvenčí přicházejí. U dětí s autismem lze pozorovat odlišný duševní vývoj, potíže zejména v oblasti komunikace, interakce s okolím, představivosti, emocionální empatii či při chápání běžných denních úkolů. Naopak v některých oblastech mohou autistické děti vynikat, např. mívají dobrou mechanickou paměť.

25. září 2015